Požitkářka

S mojí milou terapeutkou Aničkou jsme se dostaly k zajímavé otázce: Jsem požitkářka? Musela jsem (si) přiznat, že moc ne. Většinu času u mě v hlavě má navrch "pan přechytrálek", který by pořád jenom přemítal, plánoval, případně kontroloval, jestli je vše tak, jak má být. Naproti tomu "pan hédonista" potřebuje dost specifické podmínky, aby se dostal ke slovu. Například, abych nebyla doma (protože tam mi většinu p(r)ožitků spolehlivě překazí vědomí, že bych měla přece uklízet...).

Došly jsme ale s A. k tomu, že mi docela dobře jde užívat si minulé prožitky zpětně, ve vzpomínkách. Což taky není špatné. Pozitivní psychologové (hurá, konečně o nich píšu!), když radí lidem, jak zažívat víc pozitivních emocí, doporučují (mimo jiné) naučit se vychutnávat.
Vychutnávat znamená například: * Pokusit se zostřit smyslové vnímání, třeba zavřít oči při poslechu hudby. * Omezit přemýšlení a posílit prociťování. Ani jedno mi moc nejde.
K vychutnávání ale patří i: * Říct o prožitku druhým lidem. * Pořádně si prožitek zapamatovat a zapamatování i něčím podpořit (třeba si okamžik vyfotit do paměti - já dodávám: a proč ne foťákem? - nebo si vzít kamínek/lísteček/pohled, cokoliv, nad čím si pak tu chvíli znovu vybavím)

A tak jsem si řekla, že bych mohla využít blog a zavést něco jako požitkový deníček. Některé požitky nechci vytrubovat do světa, ale jsou i takové, o které se ráda podělím. Vlastně se mi otázka: Co sis v poslední době užil? začíná čím dál víc líbit a říkám si, že zapojit ji do konverzace ve chvílích, kdy se příliš dlouho motáme kolem výchovy/dětí/spánku a podobných témat, by mohlo příjemně přeladit některé rozhovory s Tomem, kamarádkami, no vlastně s kýmkoli. Vyzkouším. A už i tuším, o čem bude můj první příspěvek do požitkového deníčku. Bude - ehm, asi to není úplně překvapivé - o pletení.





Komentáře

  1. Zastavit se, prožít... uvědomit si ty krásné chvíle v okamžiku, kdy skutečně probíhají, a ne až za půl roku vzpomínat, že to vlastně bylo prima. Taky to pořád neumím, ale snažím se na to myslet a občas se to povede.
    Zavést na to jen tak řeč mě ale nenapadlo, děkuji za inspiraci a... držím palce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za palce! Prožívání v daném okamžiku se dlouhodobě snažím naučit, ale právě mě potěšilo zjištění, že vychutnávání v paměti taky nemusí být od věci (já si vždy myslela, že to je něco méněcenného :)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj minimalistický šatník

(Nejen) kostelové téma

Peaceful parent