Radovan Maria

... vyrostla nová ratolest na vinném kmeni. 

Radovánek měl včera křtiny. Relativně pozdní termín jsme vybrali z důvodů zcela pragmatických: usoudili jsme, že na jaře bude větší šance, že hosté budou zdraví a dorazí v hojném počtu. A taky že příbuzenstvo, které pocestuje z daleké Prahy, nezasype cestou po D1 sníh (těsně to bylo, asi jen o týden, ale nezasypal). 

Radovánka spícího v autě jsme vzbudili až těsně před začátkem křtin, takže hladového, a strávil tedy většinu obřadu s křupkou v ruce. Boční kaple petrovské katedrály byla zcela zaplněná a přítomné děti se postaraly o přiměřený rozruch, který podle mě ke křtu neodmyslitelně patří. Otec Jiří mluvil asi pěkně, ale já jsem, přiznám se, moc neposlouchala, protože jsem se zabývala Raďáskem a tlumením jeho hlasových projevů.

Na následné pohoštění dorazilo o dost méně než očekávaných asi 30 lidí, ale mamka nabalila všem přítomným pořádnou vejslužku, takže její celosobotní pečení a smažení nepřišlo nazmar. Lenka upekla perfektní dort, na který se jen tak tak vešlo nové Radovánkovo křestní jméno. Prostory farního sálu se ukázaly pro podobnou akci jako dělané, dospělí posedávali a pojídali v jedné místnosti a ve druhé si hrály děti, došlo dokonce i na zápas ve fotbálku.

A ještě jedno foto z after-party už jen s rodinou, která se konala na bystrckém dětském hřišti. 

Pěkné to bylo, a dostali jsme spoustu dětských biblí, takže můžeme vesele začít s výchovou Radovánka k víře, jak jsme včera slavnostně slíbili. Děkujeme!