Pokrývky hlavy

Moje patovství a matovství u stroje pokračuje. Naštěstí je ta mašina chytřejší než já a mnohé zachraňuje. Například mě nenechá šít, když mám patku nahoře. Jenom na mě významně zapípá. Já jí trochu podrážděně odseknu "Já vím!" nebo "No jo porád.", ale vlastně jsem jí vděčná.

Ušila jsem nám pokrývky hlavy. Nejdřív Verunce klobouček. Jsem na sebe fakt pyšná, těžký z objektivního hlediska asi nebyl, ale toho času, co jsem nad ním strávila, a toho párání...! Učím se trpělivosti, které se mi nikdy nedostávalo a která se dooost hodí i jinde než u stroje. Návod a střih na klouček tady.


Původně taky pro V. jsem šila bekovku. Podle tohoto návodu a střihu. Vyšla velká tak, že je akorát pro mě. Takže jsem se pokusila střih trošku zmenšit a máme nakonec čepku obě. Verča chudák z jakého starého povlečení. Ale nestěžuje si. A už mám nakoupenou i látku na čepku i pro Toma.







Komentáře

  1. Jste si s Verunkou hrozně podobné :)) a kloboučky jsou štramácké!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já podobu se svými dětmi vůbec neumím vidět. Ale to je asi normální. A asi jsem ráda, že jsme si podobné (byť se najdou i tací, kteří tvrdí, že Verunka je po tatínkovi). Děkuju!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj minimalistický šatník

Winterfolk

(Nejen) kostelové téma