Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2018

Vyšívací

Obrázek
K Evě Adamcové , autorce knížky Steh-by-steh, chodím na vyšívací kurz už podruhé. Poprvé to bylo na jaře a učily jsem se základní stehy... podruhé teď na podzim rozšiřujeme naše stehové portfolio a učíme se našívat látkové aplikace, korálky, flitry... A že sdílím fotky z kurzy poprvé až teď? No protože dnes konečně měl kdo fotit! Můj problém s tím, že když něco dělám, nebo dokonce něco nového se učím, tak nefotím (a většinou i zapomenu, že mám s sebou foťák), se vyřešil, protože dnes jsme s Tomem bez dětí a tak šel do kavárny Atlas se mnou. Povětšinou pracoval, a mezitím sem tam sáhl po aparátu. Hezky taky vystihl atmosféru kurzu. Byla jsem samozřejmě zvědavá, jak se mu to líbilo, a on řekl zhruba následující: "Taková pohoda. Něco si tam každá děláte, sem tam se na něco zeptáte..." Takže jo, asi tak to probíhá. Pohoda, vlastní tempo a lektorka (ochotná i podesáté vše vysvětlit, poradit s plánováním projektu nebo pomoct s navlečením bavlnky do mini ouška vyšívací jehly) k di

Jak šetřit vodou v paneláku (škopíčky a kyblíčky)

Obrázek
Dost pozdě (až když jsme viděli uschnout první strom u nás u hřiště), ale přece, jsme se rozhodli začít šetřit vodou. Řekla bych, že se celkem daří. Ono už jen vypínat vodu během mydlení rukou nebo drhnutí pánvičky a pouštět ji jenom ve chvíli, kdy ji opravdu potřebujem, docela pomůže. A učím to už děti (a manžela :). Úspěšně. Nesprchuju se každý den, ale spíš tak obden. Děti umýváme 2x týdně (není to na nich vidět, aspoň doufám). Další věc, kterou jsem zavedli, je splachování WC použitou vodou. Nemáme žádnou sofistikovanou metodu, používáme škopíčky (jeden v dřezu, druhý ve vaně v koupelně - do umyvadla se nevešel, tak si myjem ruce nad vanou). Nad škopíčkem provádíme veškeré umývání (krom umývání hodně špinavých hrnců třeba, aby tam nepadalo moc zbytků jídla) a pak slijeme do kyblíků připravených v předsíni u WC. Tou vodou pak splachujeme. Systém je to velmi elegantní, a barevně vyladěný, jak sami vidíte :) no ale funguje. Sleduju naši spotřebu vody každý den na vodo

Jak málo stačí aneb Barbie párty

Obrázek
Už i k nám domů dorazily barbínky. Jsem tak trochu (a asi dost hloupě) pyšná na to, že žádná z nich není nová. Jednu dostala Verunka od kamarádky, ostatní si přivezla od babičky s dědou, kteří všechny hračky po nás pečlivě skladují ve sklepě, a teď je triumfálně vytahují, když tam s dětmi přijedeme. Když minulou sobotu došlo na holčičí dopoledne já - Verunka (alias čas jen pro sebe, který jinak v podstatě nemáme), vytáhnout barbínky byla první volba. V. naplánovala, že budeme barbíny oblékat do modelínových šatiček (inspirace jistě z nějakého youtube videjka). Už u snídaně vymýšlela, že jedna bude Elsa a šaty dostane mít modré... ... a mně běželo hlavou, že ale mezi modelínami, které máme doma, abys modrou pohledal, protože se už všechny barvou přibližují k univerzální zeleno-hnědé. A že bychom tedy asi měly vyrazit do obchodu pro novou modelínu, ať není V. zklamaná. Zase jsem předbíhala, zase jsem z ní dělala náročnější dítě, než ve skutečnosti je. Protože Verunka byla nadšená a

Winterfolk

Obrázek
Další tvořící příspěvek. Jeden fakt velký projekt je hotový! Projekt, který jsem měla na jehlicích někdy od ledna. Projekt, který mi na čas tak trochu znechutil pletení. O kterém jsem nevěřila, že ho dokončím. Ale dokončila. Rychlý nástup podzimních teplot pomohl. A je to! Winterfolk od návrhářky Joji Locatelli. Pletla jsem z lehce kousavé, o to však hřejivější příze Léttlopi v odstínu lapis blue heather na jehlicích 2,75 (protože pletu fakt hodně volně). Už během pletení jsem tušila, že bude kabát trochu větší, než by se mi líbilo. I proto ho nosím jinak, než jak ho autorka zamýšlela. Středové panely se mi víc překrývají, a tak jsem zvolila k jednomu knoflíku nahoře ještě jeden v pase - a nejspíš přidám třetí navíc někam mezi ty dva. Stále poněkud obří proporce pomohly vyřešit ještě dva knoflíky na zádech. Tedy - ony ty knoflíky jsou vlastně pouze na ozdobu, pod nimi jsem kabát úplně obyčejně sešila. Párání nepřipadalo v úvahu, to už bych opravdu nedopletla nikdy :) Jo, jsem spokoj