Příspěvky

Dětská katecheze - Slavnost Ježíše Krista Krále

Obrázek
Poslední dobou moc nepíšu... není čas. Dělám pořád něco (a nebo prokrastinuju na Facebooku), hlavně jsme se ale zapojili do dění v naší nové farnosti. V té farnosti, kde nás při prvním příchodu v půlce srpna přivítala nástěnka o silentiu, už se teď cítíme doslova jako doma. I nástěnku jsme pomáhali změnit na jinou, přívětivější :) A Radovánek už vydrží celou nedělní mši v kostele! A já jsem se přihlásila mezi maminky, které jednou za čas vedou dětské katecheze během kázání. Jednu jsem zatím vedla, druhou chystám. Baví mě to, dost. Hlavně samotná příprava. Abych neříkala dětem blbosti, musím svoje dost intuitivní porozumění dané věci převést do slov. Hledám si materiály na internetu, přemýšlím, modlím se, konzuluju s Tomem... Dost si toho sama uvědomím. A tady bych si ráda odkládala hotové katecheze, jako připomenutí pro sebe a třeba i inspiraci pro ostatní?

Skupinka dětí, které se na katecheze scházejí, je dost rozmanitá, cca od 2 do 8 let. Ti menší neposlouchají a když se delší dobu …

Co je nezbytné

Obrázek
Narazila jsem v poslední době na Facebooku na dva příspěvky, které měly z mého pohledu společné téma. První: Jdeme do kina, je nás celá rodina, a vstupenky plus popcorny a cola stojí dohromady už dost peněz. Co dělat? A pod tím diskuse, ve které cca polovina lidí do kina bez popcornu a coly prostě nepůjde, i kdyby si měla propašovat v kabelce svoje, a druhá polovina zase v pohodě půjde, a popcorn si dá doma, nebo vůbec. Přemýšlím, jestli jsem měla někdy v kině popcorn, a řekla bych, že ne. Pro mě nezbytný k filmu teda nezbytný rozhodně není.

Další příspěvek se týkal výběru toho nej zero waste obalu pro lyofilizované ovoce do adventního kalendáře. Pod ním spousta tipů - malé skleničky? celofán? použít nějaké jiné ovoce? dávat ovoce do kalenáře vždy až den předem? Když jsem přispěla svým nápadem, že nejvíc zero waste by bylo adventní kalendář nemít a přípravu na Vánoce si užít jinak, moc jsem neuspěla... A začala jsem přemýšlet nad tím, jestli jsem špatná matka, když dětem adventní kale…

Vyšívací

Obrázek
K Evě Adamcové, autorce knížky Steh-by-steh, chodím na vyšívací kurz už podruhé. Poprvé to bylo na jaře a učily jsem se základní stehy... podruhé teď na podzim rozšiřujeme naše stehové portfolio a učíme se našívat látkové aplikace, korálky, flitry...
A že sdílím fotky z kurzy poprvé až teď? No protože dnes konečně měl kdo fotit! Můj problém s tím, že když něco dělám, nebo dokonce něco nového se učím, tak nefotím (a většinou i zapomenu, že mám s sebou foťák), se vyřešil, protože dnes jsme s Tomem bez dětí a tak šel do kavárny Atlas se mnou. Povětšinou pracoval, a mezitím sem tam sáhl po aparátu.
Hezky taky vystihl atmosféru kurzu. Byla jsem samozřejmě zvědavá, jak se mu to líbilo, a on řekl zhruba následující: "Taková pohoda. Něco si tam každá děláte, sem tam se na něco zeptáte..." Takže jo, asi tak to probíhá. Pohoda, vlastní tempo a lektorka (ochotná i podesáté vše vysvětlit, poradit s plánováním projektu nebo pomoct s navlečením bavlnky do mini ouška vyšívací jehly) k disp…

Jak šetřit vodou v paneláku (škopíčky a kyblíčky)

Obrázek
Dost pozdě (až když jsme viděli uschnout první strom u nás u hřiště), ale přece, jsme se rozhodli začít šetřit vodou. Řekla bych, že se celkem daří. Ono už jen vypínat vodu během mydlení rukou nebo drhnutí pánvičky a pouštět ji jenom ve chvíli, kdy ji opravdu potřebujem, docela pomůže. A učím to už děti (a manžela :). Úspěšně. Nesprchuju se každý den, ale spíš tak obden. Děti umýváme 2x týdně (není to na nich vidět, aspoň doufám).
Další věc, kterou jsem zavedli, je splachování WC použitou vodou. Nemáme žádnou sofistikovanou metodu, používáme škopíčky (jeden v dřezu, druhý ve vaně v koupelně - do umyvadla se nevešel, tak si myjem ruce nad vanou). Nad škopíčkem provádíme veškeré umývání (krom umývání hodně špinavých hrnců třeba, aby tam nepadalo moc zbytků jídla) a pak slijeme do kyblíků připravených v předsíni u WC. Tou vodou pak splachujeme. Systém je to velmi elegantní, a barevně vyladěný, jak sami vidíte :) no ale funguje.



Sleduju naši spotřebu vody každý den na vodoměrech a pohybuj…

Jak málo stačí aneb Barbie párty

Obrázek
Už i k nám domů dorazily barbínky. Jsem tak trochu (a asi dost hloupě) pyšná na to, že žádná z nich není nová. Jednu dostala Verunka od kamarádky, ostatní si přivezla od babičky s dědou, kteří všechny hračky po nás pečlivě skladují ve sklepě, a teď je triumfálně vytahují, když tam s dětmi přijedeme.

Když minulou sobotu došlo na holčičí dopoledne já - Verunka (alias čas jen pro sebe, který jinak v podstatě nemáme), vytáhnout barbínky byla první volba. V. naplánovala, že budeme barbíny oblékat do modelínových šatiček (inspirace jistě z nějakého youtube videjka). Už u snídaně vymýšlela, že jedna bude Elsa a šaty dostane mít modré... ... a mně běželo hlavou, že ale mezi modelínami, které máme doma, abys modrou pohledal, protože se už všechny barvou přibližují k univerzální zeleno-hnědé. A že bychom tedy asi měly vyrazit do obchodu pro novou modelínu, ať není V. zklamaná.

Zase jsem předbíhala, zase jsem z ní dělala náročnější dítě, než ve skutečnosti je.

Protože Verunka byla nadšená a barb…

Winterfolk

Obrázek
Další tvořící příspěvek. Jeden fakt velký projekt je hotový! Projekt, který jsem měla na jehlicích někdy od ledna. Projekt, který mi na čas tak trochu znechutil pletení. O kterém jsem nevěřila, že ho dokončím. Ale dokončila. Rychlý nástup podzimních teplot pomohl. A je to! Winterfolk od návrhářky Joji Locatelli. Pletla jsem z lehce kousavé, o to však hřejivější příze Léttlopi v odstínu lapis blue heather na jehlicích 2,75 (protože pletu fakt hodně volně).
Už během pletení jsem tušila, že bude kabát trochu větší, než by se mi líbilo. I proto ho nosím jinak, než jak ho autorka zamýšlela. Středové panely se mi víc překrývají, a tak jsem zvolila k jednomu knoflíku nahoře ještě jeden v pase - a nejspíš přidám třetí navíc někam mezi ty dva. Stále poněkud obří proporce pomohly vyřešit ještě dva knoflíky na zádech. Tedy - ony ty knoflíky jsou vlastně pouze na ozdobu, pod nimi jsem kabát úplně obyčejně sešila. Párání nepřipadalo v úvahu, to už bych opravdu nedopletla nikdy :)
Jo, jsem spokojen…

Kalhotová premiéra

Obrázek
Verunčino docházení do lesní školky mě inspirovalo a ráda bych s dětmi trávila více času venku, za každého počasí. A tak by se mi hodily alespoň trochu vodě odolné kalhoty. Kupovat softshelláky se mi ale nechtělo, přeci jen mi přišly ceny docela vysoké, a tak jsem si řekla, že si je ušiju. A že si střih (od mých oblíbených Šijte s námi) nejdřív vyzkouším. Vznikly tedy tyto plátěné kalhoty.

A nebudu kecat - mám z nich fakt radost. Foto tutoriály od holek ze Šijte s námi mám ráda, bývají pro mě totiž vždy velmi srozumitelné, a ani toto šití nebyly výjimkou. Nejnapínavější fáze nastala tedy ve chvíli zkoušení a upravování kalhot tak, aby mi dobře padly. Netuším, jak vypadají profesionální postupy. Já jsem prostě zkoušela, špendlila a zabírala a znovu zkoušela a špendlila další odstávající boule na bocích a zase zabírala. Taky jsem přidala záševky vzadu v pase. Postup čistě intuitivní, naštěstí ale vyšel. (Teda aspoň myslím, že vyšel. Já ani nevím, jak mají vypadat dokonale padnoucí kalho…