Příspěvky

(Nejen) kostelové téma

Obrázek
Hledáme si teď s Tomem své místo v církvi. Farnost, kde bychom se začali aktivněji zapojovat, kde bychom si našli přátele, kde bychom se cítili jak doma. O víkendu nás pozvali naši milí kamarádi do jejich farnosti. Těšili jsme se, a navíc jsme nevěděli, jak to tam chodí, a tak jsme dorazili trošku dřív. A měli jsme dostatek času, ještě před začátkem bohoslužby, přečíst si jednu nástěnku.

Nástěnku, která poměrně důrazně připomínala, jak je při bohoslužbách důležité silentium - ticho. Máme se zdržovat čehokoli hlučného, nepráskat dveřmi, a hlavně - své hlučící děti buď usměrnit, nebo s nimi vyjít ven. To vše doplněné obrázkem plačícího miminka. Chvilku jsem přemýšleli, jestli se neotočit a nejít zase pryč. Když Radovánek křičí hodně, samozřejmě ho vyneseme. Ale tahle nástěnka nás předem zúzkostnila a negativně nastavila na každý jeho hlasitější projev (což v jeho věku rovná se každý projev). Já jsem se v duchu podivovala, jak to, že nás kamarádi nevarovali. Nakonec jsme zůstali, Tom s R…

Punčochaté fotky

Obrázek
Už to bude skoro půl roku, co Dlouhá punčocha otevřela svůj kamenný obchod téměř v centru Brna. Kromě skvělých dětských knížek nabízejí holky i spoustu různých akcí, a já mám tu čest na některých těch akcích fotit. Autogramiády, cizojazyčná čtení, papírové divadélko Nóri Hamar...

Chtěla jsem napsat ještě víc o tom, jak ráda do Punčochy chodím, jak dobře se mi tam fotí a že jestli ze mě jednou bude slavná fotografka, část mé slávy padne i na Punčochu, protože jsem tam díky podpoře holek postupně setřásla ostych při focení veřejných akcí :)... ale je mi takové vedro, že nejsem schopná dát dohromady kloudnou větu. Přidám tedy už jen výběr z fotek a půjdu svorně s dětmi držet siestu.



















Moment(k)y z dovolené a Radís 2

Obrázek
Pár fotek z naší vydařené litoměřické dovolené. Koncert na náměstí, hračky a lego, cvičení a volejbal, procházka po poli, dopravní hřiště (Verunka poprvé na kole s kolečkama!) a tanec v dešti - pro mě jeden z nejsilnějších zážitků a asi jediná pozitivní věc na tom šíleném dlouhodobém suchu. A na závěr cestou zpátky v Praze zastávka v Tvojí mámě ve Vršovicích. Příjemná kavárna a výborný rakytníkovo-jablečný most kyselý tak, až se huba křiví. Mňam!











V Litoměřicích oslavilo to naše "miminko" druhé narozeniny. Je to už velký kluk s vlastním názorem, a nebojí se ho nejrůznějšími způsoby prosazovat. Snaží se vyrovnat svojí ségře, kterou má myslím dost rád (a ona jeho snad taky - aspoň většinou), a miluje baláky ve všech podobách. (Pro nezasvěcené: pojem baláky zahrnuje všechny stavební stroje, dále nákladní auta a kamiony, traktory, kombajny. Pokud se nepletu, slovem stejného významu čeština nedisponuje. Tedy - dosud nedisponovala.)
Jo, a musím říct, že kytara dodává narozeninovém…

Dovolenková předsevzetí

Obrázek
Jsme po dovolené. A stejně jako po každé jiné dovolené, i teď po návratu si ještě jedu na vlně dovolenkové nálady a přemýšlím, jak si ji udržet, alespoň částečně, i ve dnech všednějších. Protože - proč by to jako nemělo jít? :) Nebyli jsme v žádné exotické destinaci, ale v Litoměřicích. Nebydleli jsme v apartmánu s all-inclusive péčí, ale u Tomových rodičů, kde jsme si sami vařili (a že vaříme hodně). Neměli jsme žádný supr extra program, ale potkávali jsme se s rodinou, přáteli, chodili do parku a na hřiště a sem tam na výlet.
Pravda, měli jsme občas hlídání a manželský čas pro sebe. Pravda, byli jsme celý týden na děti dva. A taky jsme změnili prostředí, což je občas fajn. Ale co ještě bylo tedy jinak? A co bychom si mohli přivést z dovolené na severu i sem do Brna?



* Skoro jsem netrávila čas na internetu. Minimum Facebooku, žádné blogy, jen předpověď počasí (vedro a zase vedro) a občas mail. Měla jsem o dost víc času na knížky, pletení nebo jentakbytí, koukání z okna nebo sezení s …

Fotografiemi pro radost

Obrázek
Fotografiemi pro radost je spolek, který si dal za cíl "otevřít veřejnosti barevný svět osob s mentálním postižením a umožnit všem přispět k rozšiřování jejich radosti (...) a získanými prostředky podpořit mentálně postižené v dalších jejich aktivitách."

Fotografiemi ze života mentálně postižených ukazuje tento spolek jejich život veřejnosti. Za Foto Daňkovi jsme se původně nabídli, že bychom mohli také něco nafotit. Pomáhat focením neziskovým projektům je totiž jedním z našich cílů. Byla nám však nabídnuta jiná velká výzva - uspořádat pro mentálně postižené fotoworkshop. Inu, proč ne? Tom cca týden dopředu začal chystat programovou náplň (což bylo poměrně náročné, protože jsme netušili, s jakými přesně klienty budeme pracovat, co budou umět a jaká budou jejich očekávání), já jsem si říkala, že budu trochu vypomáhat a hlavně se starat o naše děti, které vezmeme s sebou. Workshop zaujal i kamarádku Lenku, která taky fotí, a tak jsme ji přizvali, ať nám pomůže.

Ale - v noci p…