Co dál? (a selfíčka)

První dva týdny tohoto roku jsme měli opravdu nabité. Kampani pro PF jsme dávali veškerý volný čas, energii i mentální kapacity. Výsledky prvního kola volby rozhodly, že v této činnosti už nemusíme pokračovat. Na jednu stranu - úleva. Na druhou stranu - prázdnota. Co teď?

Popravdě, bála jsem se, že přechod k běžnému režimu bude náročnější. Protože mě ta kampaň fakt hodně bavila. Užívala jsem si i jednoduché činnosti, odpovídání na maily, přípravu novin před rozdáváním. (Relativně) s chutí jsem se vrhala do překonávání vlastních limitů (oslovovat lidi na ulici nebo psát kamarádům, koho a proč volím, například). K tomu všemu jsem měla i chuť věnovat se dětem, bavilo mě to s nimi, byla jsem snad i trpělivější a častěji si uvědomovala, jak jsou skvělí. Získala jsem pocit naplnění, pocit, který mi na rodičovské docela chyběl. A teď zpětně přemýšlím - které jsou tedy klíčové ingredience, nutné pro to, abych se cítila spokojená a naplněná? Závěry ještě nemám, ale dva zásadní body už jsem si zformulovala:

1) Dělat něco smysluplného - vnímat, že moje činnost stojí za to, že přispívá k něčemu vyššímu, většímu, důležitému.

2) Spolupracovat - setkávat se s lidmi, virtuálně, ale hlavně osobně, vymýšlet věci společně, společně je pak vyhodnocovat. Být součástí týmu, ale mít v něm i nějaký vliv, být slyšet.

Co tedy dál? Ráda bych pro sebe našla ještě teď na mateřské aktivitu, která bude výše uvedené splňovat. Nemusí být nutně výdělečná. Ale musí být časově hodně flexibilní a proveditelná do velké míry i s dětmi. Potřebuji se k něčemu již běžícímu připojit a nebo když tvořit od začátku, tak s někým... myslím, že nejsem ten typ, co by vše naplánoval i zrealizoval úplně sám. Momentálně mě to táhne směrem k rozvoji občanské společnosti, zvyšování mediální gramotnosti apod., ale jsem v těch věcech úplný laik. Nějaké nápady, kam se vrtnout? Zkusím projít možnosti v neziskovkách a v rámci církve, resp. vlastně klidně církví. A uvidím...

Zatím se mi docela daří nacházet smysl v bytí s dětmi, Radovan už je v roce a půl velký kluk a hodně se toho s ním dá podniknout. Plánuju s dětmi víc aktivit (místo pouhého plácání se od ničeho k ničemu). A spoustu aktivit samozřejmě děláme i neplánovaně. Například dnes jsem Verunku učila fotit selfíčka.

První ukázkové jsem ještě fotila já

Druhé už Verunka sama - povedlo se

A ještě do třetice jedno v kvalitě velmi mizerné, zato se sněhulákem. Protože nám nasněžilo a tak si užíváme zimy, co to dá.

Na závěr slibuju, že příště už nebudu líná brát s sebou ven lepší fotítko než mobil!