Neraďte jí, prosím!
Občas se na nevýchovném fóru mihne otázka: Viděla jsem maminku, chovala se ke svým dětem tak, tak a tak (výchovně a hrozně), měla bych jí říct o nevýchově? Odpověď bývá naštěstí většinou negativní: přímo neříkej nic, maximálně můžeš jít příkladem, a když se zeptá, jak to, že s dětmi tak pěkně funguješ, pak teprve zmiň nevýchovu.
Po včerejšku můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti: Fakt jí neraďte. A zvlášť ne, pokud je už předem vytočená.
Šly jsme si tak s dětmi na batolecí hudebku, jako každý čtvrtek. Já lehce rozbolavělá, lehce zpruzená, první den cyklu, pocit křivdy, že i v tento den, kdy mi není nejlíp, musím normálně fungovat, i když bych přece měla nárok sedět doma v posteli s knížkou nebo pletením. A těsně před vstupem do budovy, kde se hudebka koná, jsme s Verunkou zas narazily na náš dlouhodobý problém. Ten typ problému, co jsem s ním na jednu stranu smířená a čekám, až "to přejde samo", a na druhou stranu jednou za čas ze zenu vypadnu a vypěním. Což se včera přesně stalo.
Pořád ještě vzteklá vcházím s dětmi do objektu. Verunka má touhu vyprávět (milé, ve věku mojí mamky) paní šatnářce o našem problému, já to komentuju asi docela úsečně a ne zrovna s úsměvem, a paní vrátná mi začíná radit. Že mám šikovný děti a že její snacha je na děti taky tak přísná a že jí to není k ničemu, protože děti stejně věci začnou dělat ve chvíli, kdy samy budou chtít, a ne když my je do toho nutíme. Vře to ve mně ještě víc... Jak taky přísná?! Copak já jsem přísná?! Vždyť ta holka si to zaslouží!
Už si nepamatuju, co přesně jsem řekla, naštěstí nic sprostého a ani jsem nekřičela, možná něco jako "Nechte si ty svoje rady!" Ale kdyby mi začala radit, že ví o jednom moc dobrém kurzu, co se jmenuje nevýchova... už jen pro to, v jaké náladě jsem byla, bych asi poslala k šípku šatnářku i celou nevýchovu (nebo Naomi nebo Výchovu bez poražených nebo RABR nebo cokoli dalšího).
S paní šatnářkou jsme se po skončení hudebky navzájem omluvily. A ona ještě přidala ocenění, že obdivuje všechny mamky, které mají děti po sobě. Kdyby mi řekla o nevýchově až v tu chvíli, nebo kdyby "náhodou" ležel příští týden v šatně letáček, možná bych si ho i vzala. (Kdybych teda neměla kurz už skoro tři roky absolvovaný :).
Po včerejšku můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti: Fakt jí neraďte. A zvlášť ne, pokud je už předem vytočená.
Šly jsme si tak s dětmi na batolecí hudebku, jako každý čtvrtek. Já lehce rozbolavělá, lehce zpruzená, první den cyklu, pocit křivdy, že i v tento den, kdy mi není nejlíp, musím normálně fungovat, i když bych přece měla nárok sedět doma v posteli s knížkou nebo pletením. A těsně před vstupem do budovy, kde se hudebka koná, jsme s Verunkou zas narazily na náš dlouhodobý problém. Ten typ problému, co jsem s ním na jednu stranu smířená a čekám, až "to přejde samo", a na druhou stranu jednou za čas ze zenu vypadnu a vypěním. Což se včera přesně stalo.
Pořád ještě vzteklá vcházím s dětmi do objektu. Verunka má touhu vyprávět (milé, ve věku mojí mamky) paní šatnářce o našem problému, já to komentuju asi docela úsečně a ne zrovna s úsměvem, a paní vrátná mi začíná radit. Že mám šikovný děti a že její snacha je na děti taky tak přísná a že jí to není k ničemu, protože děti stejně věci začnou dělat ve chvíli, kdy samy budou chtít, a ne když my je do toho nutíme. Vře to ve mně ještě víc... Jak taky přísná?! Copak já jsem přísná?! Vždyť ta holka si to zaslouží!
Už si nepamatuju, co přesně jsem řekla, naštěstí nic sprostého a ani jsem nekřičela, možná něco jako "Nechte si ty svoje rady!" Ale kdyby mi začala radit, že ví o jednom moc dobrém kurzu, co se jmenuje nevýchova... už jen pro to, v jaké náladě jsem byla, bych asi poslala k šípku šatnářku i celou nevýchovu (nebo Naomi nebo Výchovu bez poražených nebo RABR nebo cokoli dalšího).
S paní šatnářkou jsme se po skončení hudebky navzájem omluvily. A ona ještě přidala ocenění, že obdivuje všechny mamky, které mají děti po sobě. Kdyby mi řekla o nevýchově až v tu chvíli, nebo kdyby "náhodou" ležel příští týden v šatně letáček, možná bych si ho i vzala. (Kdybych teda neměla kurz už skoro tři roky absolvovaný :).
Jo, je to přesně tak :D
OdpovědětVymazat