Dovolenková předsevzetí
Jsme po dovolené. A stejně jako po každé jiné dovolené, i teď po návratu si ještě jedu na vlně dovolenkové nálady a přemýšlím, jak si ji udržet, alespoň částečně, i ve dnech všednějších. Protože - proč by to jako nemělo jít? :) Nebyli jsme v žádné exotické destinaci, ale v Litoměřicích. Nebydleli jsme v apartmánu s all-inclusive péčí, ale u Tomových rodičů, kde jsme si sami vařili (a že vaříme hodně). Neměli jsme žádný supr extra program, ale potkávali jsme se s rodinou, přáteli, chodili do parku a na hřiště a sem tam na výlet.
Pravda, měli jsme občas hlídání a manželský čas pro sebe. Pravda, byli jsme celý týden na děti dva. A taky jsme změnili prostředí, což je občas fajn. Ale co ještě bylo tedy jinak? A co bychom si mohli přivést z dovolené na severu i sem do Brna?
* Skoro jsem netrávila čas na internetu. Minimum Facebooku, žádné blogy, jen předpověď počasí (vedro a zase vedro) a občas mail. Měla jsem o dost víc času na knížky, pletení nebo jentakbytí, koukání z okna nebo sezení s dětmi u lega.
Poučení: Omezit sezení u počítače i tady, doma. Nepoužívat Facebook jako jednoduchý a rychlý způsob, jak si na chvíli "odfrknout" (ve skutečnosti pak ale vstávat od obrazovky za půl hodiny a ještě víc ubitá). Dát si jasná omezení časová i záměrová (vyřídím toto, vyhledám si toto, a pak si za odměnu přečtu dva blogy).
* Denně jsme cvičili. Venku. Pořídili jsem si TRX (respektive jeho levnější českou napodobeninu), uvázali na prolézačku na hřišti, na rám houpačky na babiččině zahradě nebo na větev stromu, a cvičili, zatímco si děti hrály. Příjemně protažené a posílené tělo, trocha endorfinů a dobrý pocit zaručen.
Poučení: Od jara do podzimu nebýt líná a brát s sebou cvičení na hřiště. TRX nebo aspoň karimatku. Odhodit stud, beztak lidi buď jen zvědavě koukají, nebo se ptají, co to máme, a že by to možná pořídili pro manžela... :)
* Dokázala jsem prostě jen tak odpočívat. Bez myšlenek na práci, úklid, cokoli dalšího, co mě ještě čeká udělat, vyřídit, zvládnout... Efekt úžasný. Skoro bych řekla, že právě toto je základ dovolenkové atmosféry.
Poučení: Hmm, to bude těžší. Přeci jen, doma je doma, a byť máme jenom byt, úkoly na mě mrkají skoro z každého čtverečního centimetru. Uklidit, vytřídit, umýt, utřít... Ale však já něco vymyslím. Už teď mi celkem vyhovuje způsob rozplánování základních domácích prací, který jsem si vymyslela volně inspirována FlyLady, tak třeba se mi ho podaří rozšířit i na další oblasti domácnosti. A vlastně ne jen domácnosti.
* Bavilo mě vaření. Snad to bylo tou pěknou, velkou, prostornou kuchyní s výhledem na zahradu. Snad tím, že jsem neměla pocit, že ztrácím čas, protože jsem ho měla dost (díky bodu č. 1 z tohoto seznamu, mimo jiné).
Poučení: Zvelebit kuchyň u nás doma. Okno na zahradu nad kuchyňskou linkou asi nevymyslíme, ale nová police, lepší systém ukládání potravin ve spíži a čistější lednička by mohly stačit. Plus zásoba dobré hudby. Atrocha hodně pevné vůle, odhodlání... však já si k vaření jednou vztah najdu! Prospělo by to myslím celé naší rodině.
* Trávili jsme hodně času s rodinou. Samozřejmě s Tomovými rodiči, ale navíc jsme se cestou tam i zpět stavovali v Praze u našich, a dvakrát jsme jeli navštívit na celý den moje prarodiče k Teplicím, stavil se tam brácha... Čas se širší rodinou miluju čím dál víc.
Takže poučení je jasné: Více se s nimi potkávat. Zvát je k nám, jezdit tam. Nelitovat zrovna pro tento účel času a peněz. Jo, mluvili jsme s Tomem znovu i o stěhování, více o těch úvahách třeba napíšu někdy příště.
* Věnovala jsem více času a energie vztahu s Bohem. V Litoměřicích mají knihkupectví patřící pod Karmelitánské nakladatelství, tak jsem nakoupila pár knížek, průběžně je četla a čerpala inspiraci.
Poučení je opět jasné: Najít si na Boha více času i doma. Číst knížky místo Facebooku. A tak... :)
A jak to máte s dovolenými vy? Taky vždycky přijedete plni předsevzetí? Jak se vám je daří pak v průběhu roku naplnit?
Pravda, měli jsme občas hlídání a manželský čas pro sebe. Pravda, byli jsme celý týden na děti dva. A taky jsme změnili prostředí, což je občas fajn. Ale co ještě bylo tedy jinak? A co bychom si mohli přivést z dovolené na severu i sem do Brna?
* Skoro jsem netrávila čas na internetu. Minimum Facebooku, žádné blogy, jen předpověď počasí (vedro a zase vedro) a občas mail. Měla jsem o dost víc času na knížky, pletení nebo jentakbytí, koukání z okna nebo sezení s dětmi u lega.
Poučení: Omezit sezení u počítače i tady, doma. Nepoužívat Facebook jako jednoduchý a rychlý způsob, jak si na chvíli "odfrknout" (ve skutečnosti pak ale vstávat od obrazovky za půl hodiny a ještě víc ubitá). Dát si jasná omezení časová i záměrová (vyřídím toto, vyhledám si toto, a pak si za odměnu přečtu dva blogy).
* Denně jsme cvičili. Venku. Pořídili jsem si TRX (respektive jeho levnější českou napodobeninu), uvázali na prolézačku na hřišti, na rám houpačky na babiččině zahradě nebo na větev stromu, a cvičili, zatímco si děti hrály. Příjemně protažené a posílené tělo, trocha endorfinů a dobrý pocit zaručen.
Poučení: Od jara do podzimu nebýt líná a brát s sebou cvičení na hřiště. TRX nebo aspoň karimatku. Odhodit stud, beztak lidi buď jen zvědavě koukají, nebo se ptají, co to máme, a že by to možná pořídili pro manžela... :)
* Dokázala jsem prostě jen tak odpočívat. Bez myšlenek na práci, úklid, cokoli dalšího, co mě ještě čeká udělat, vyřídit, zvládnout... Efekt úžasný. Skoro bych řekla, že právě toto je základ dovolenkové atmosféry.
Poučení: Hmm, to bude těžší. Přeci jen, doma je doma, a byť máme jenom byt, úkoly na mě mrkají skoro z každého čtverečního centimetru. Uklidit, vytřídit, umýt, utřít... Ale však já něco vymyslím. Už teď mi celkem vyhovuje způsob rozplánování základních domácích prací, který jsem si vymyslela volně inspirována FlyLady, tak třeba se mi ho podaří rozšířit i na další oblasti domácnosti. A vlastně ne jen domácnosti.
* Bavilo mě vaření. Snad to bylo tou pěknou, velkou, prostornou kuchyní s výhledem na zahradu. Snad tím, že jsem neměla pocit, že ztrácím čas, protože jsem ho měla dost (díky bodu č. 1 z tohoto seznamu, mimo jiné).
Poučení: Zvelebit kuchyň u nás doma. Okno na zahradu nad kuchyňskou linkou asi nevymyslíme, ale nová police, lepší systém ukládání potravin ve spíži a čistější lednička by mohly stačit. Plus zásoba dobré hudby. A
* Trávili jsme hodně času s rodinou. Samozřejmě s Tomovými rodiči, ale navíc jsme se cestou tam i zpět stavovali v Praze u našich, a dvakrát jsme jeli navštívit na celý den moje prarodiče k Teplicím, stavil se tam brácha... Čas se širší rodinou miluju čím dál víc.
Takže poučení je jasné: Více se s nimi potkávat. Zvát je k nám, jezdit tam. Nelitovat zrovna pro tento účel času a peněz. Jo, mluvili jsme s Tomem znovu i o stěhování, více o těch úvahách třeba napíšu někdy příště.
* Věnovala jsem více času a energie vztahu s Bohem. V Litoměřicích mají knihkupectví patřící pod Karmelitánské nakladatelství, tak jsem nakoupila pár knížek, průběžně je četla a čerpala inspiraci.
Poučení je opět jasné: Najít si na Boha více času i doma. Číst knížky místo Facebooku. A tak... :)
A jak to máte s dovolenými vy? Taky vždycky přijedete plni předsevzetí? Jak se vám je daří pak v průběhu roku naplnit?
Mně se líbí, jak si ladíte ten život k spokojenosti. :-) Možná je to jenom můj dojem, ale když se vidíme naživo, připadáš mi Leni čím dál víc uvolněnější, s nadhledem.
OdpovědětVymazatTo je hezká zpětná vazba, děkuju. Samotnou by mě to nenapadlo, ale když se nad tím zamyslím, asi mám taky trochu ten pocit... Snad tím, jak děti rostou? :)
VymazatTo je dost možný, že to jde ruku v ruce s odrůstáním dětí a větším prostorem věnovat se sobě a svým aktivitám. Člověk se nadechne. Ale nejen tím, však na sobě makáš. (Pardon za alter ego, nechce se mi přehlašovat účty.) ;-)
VymazatVe tvých bodech se velmi poznávám, hlavně v č. 1 ;)
OdpovědětVymazatPředsevzetí si nedávám, ale dost o tom přemýšlím. Přivedla mě na to Krkavčí matka, když v nějakém článku uvažovala, čím to, že se náš dovolenkový život tolik liší od toho běžného. Proč máme potřebu od toho obvyklého života utíkat k zážitkům a dobrodružství, když život může být zážitků a dobrodružství plný každý den. Nebo aspoň skoro každý :)
Mám ty body dost podobné, ale přidávám si ještě jeden. Víc si promýšlet a plánovat, co který den podnikneme, a skutečně to podniknout. Na dovolené mám na každý den nějaký program. Doma nám spousta všedních dní uteče mezi prsty. Uděláme nějakou domácí práci, trochu se poflakujeme, zajdeme do krámu a na hřiště, ale nic, kvůli čemu bychom si večer řekli "to byl super den". Přičemž nemám na mysli neustálé honění se za zážitky a obrážení různých turistolapek. Prostě si to jen víc promyslet a zorganizovat, abychom do krámu vyrazili dřív a zbylo víc času zajet třeba na jiné hřiště, které ještě neznáme. S výlety nečekat až na víkend, když jsme s dětmi i ve všední dny. A když se rozhodneme zůstat doma, tak ten čas neproflákat, ale užít si ho spolu. Aby se nám nestávalo, že jsme tři dny doma a ani si nezahrajeme hru nebo nepřečteme novou knížku, co čeká v knihovně. To je mi pak vždycky líto. Takže začínat ráno s myšlenkou, jaký by tenhle den mohl být, co bychom mohli podniknout, a pak si to zorganizovat tak, abychom to i uskutečnili. Na dovolené to jde, proč by to doma nešlo? :)
Jitu, to máš pravdu, neproflákat dny, ale užít si je... na dovolené to většinou jde, doma jak kdy. Na druhou stranu, já u sebe vidím v plánování (když ho přeženu) trochu riziko, že si pak tolik neužívám přítomný okamžik, ale mám v hlavě neustále myšlenky na to, co je potřeba udělat, aby vše klaplo, abychom to stihli. Mám proto doma ráda i dny, kdy vlastně nic naplánovaného nemáme, a jen tak jsme, a děláme, co nás právě napadne. Ale nesmí takových dnů být moc, asi ideální pro mě osobně bude je střídat.
Vymazat